Reportáž formou komentované fotogalerie ZDE.
V úterý 13. března 2012 jsme zavítali do Prahy, kde nás „čekala“ exkurze do planetária. A rozhodně nebyla jen taková obyčejná. Ihned po vstupu do budovy nás překvapí množství vesmírných modelů, těles a informací. Ano, na programu bylo něco se dozvědět o vesmíru. Mezi ty nejzákladnější znalosti patří například to, že vesmír vznikl Velkým třeskem přibližně před 13,7 mld. let.
Kromě jiného jsme se dozvěděli, jak fungují hvězdy, jejich dělení, zánik a vznik, také galaxií, mlhovin, ale nakonec i planet. Pochopili jsme i pojmy jako například Planckova délka, světelný rok aj.
Ale co všechny návštěvníky – tedy i nás rozhodně příjemně potěšilo? To když pořadatelé na hvězdnou oblohu, pod níž se ocitnete, vyznačili souhvězdí severní a jižní oblohy a neunikli jsme ani zdůvodněním, jak přišly ke svým jménům.
Mimo těchto informací se dozvíte, co se stane s naší nejbližší hvězdou, Sluncem za miliardy let. Už nyní je v polovině svého života a i když ji považujeme za dárce života, v budoucnu se stane pro nás zabijákem…
Ale musím být stručný, tudíž: najdete zde spoustu znalostí o vesmíru. Jednoznačně doporučuji.
Baví vás vesmír? Jeďte do planetária. Budete ohromeni. Jako já! Fotogalerie ZDE.
Michael Hájek, 4. A
Dne 19. prosince 2011 podnikl náš fyzikální seminář „výlet“ do Prahy na Matfyz, kde sídlí jaderný reaktor fakulty jaderného inženýrství ČVUT.
Na tuto exkurzi jsem se velice těšila, neboť jsem neměla žádnou představu o tom, jak je reaktor velký, jak vypadají regulační tyče. Také druhá část - návštěva muzea s expozicí o vynálezech a vynálezcích vypadala velmi lákavě.
Náš velký den započal na ústeckém nádraží, kde jsme nastoupili do pomalejšího z rychlíků a namířili si to ku Praze. Cestu jsme si krátili hovorem, později pro celkovou únavu i hromadným odpočinkem v podobě lehkého spánku. V Praze nás přivítal chladný vítr a námraza. Díky vitalitě doprovázejících profesorek jsme nemuseli zbytečně utrácet peníze za lístky na autobus a po deseti minutách svižné chůze jsme stanuli před sympatickou budovou MFF UK.
Uvnitř budovy jsme čekali na obsluhu reaktoru, která by se nás ujala. Tento čas jsme využili k monitorování studentů a nasávání fyzikální atmosféry dýchající na nás ze všech stran. S příchodem kýžené osoby jsme se vrhli do šaten. Tam jsme odložili svá příruční zavazadla a oblékli se do žlutých plášťů, které nás odlišovaly od zkušených pardálů v bílém. Některým byl ještě připevněn dozimetr a už se postupovalo dál k registraci.
Zaregistrovaní a prověření počkali na ochozu již blízko reaktoru. Tento prostor zdobily světelné obrázkové modely z jaderného prostředí, na něž jsem se pro jistotu snažila nedívat, aby se mi nepropálila sítnice oka. Když jsme byli všichni hotovi, rozdělili si nás provádějící na dvě skupiny.
Naše skupinka se rozestavěla kolem neaktivního reaktoru a sdělovala si poznatky. Nedověděli jsme se nic moc nového, jen frustrující informace o tom, jak je reaktor malý, slabý a že ani není napojen na generátor. Slastný okamžik uzření regulačních tyčí však toto zklamání zmírnil. Nejméně záživnou částí exkurze byl pobyt ve velínu, ale na naše přání byl reaktor přetížen a my mohli na vlastní kůži pocítit varovné signály počítače a následné spuštění bezpečnostních tyčí.
Pak jsme seběhli dolů pod velín. Zjistili jsme tu, že si sami vyrábí vodu (moderátor), aby měli jistotu, že neobsahuje žádné ionty solí nebo minerální látky. Směli jsme si potěžkat cihly, které tvoří ochranné obložení reaktoru, nebo si vychutnat pocit moci s palivovou tyčí v ruce. I zde však přišlo menší zklamání - za celou existenci reaktoru nevytvoří žádný jaderný odpad!
Při odchodu se každý z nás musel nechat proměřit anglicky mluvícím přístrojem, v šatně jsme svlékli žluté pláště a nasedli na metro, které nás dovezlo k muzeu. Obě expozice (Motýli, Vynálezci a vynálezy) byly zajímavé, zábavné a přínosné. Pokochala jsem se především výstavou minerálů a otisků těl trilobitů …
Exkurze se mi moc líbila. Bylo příjemné vidět reaktor a život kolem něj na vlastní oči… více o reaktoru na adrese www.reaktorVR1.eu
Katka Klímová, 4. A
Ve středu 19. 10. 2011 se v odpoledních hodinách uskutečnila v budově Gymnázia v Jateční další zajímavá akce – Potterománie! Účastníci se stali na několik hodin žáky Kouzelnické školy v Bradavicích, při slavnostním nástupu „mluvil“ kouzelný klobouk, který rozřadil studenty do známých kolejí. Potom se studenti věnovali pilně dlašímu programu, např. stolním hrám s motivy H.P., výuce lektvarů nebo turnaji ve famfrpálu. Občerstvit se mohli v Prasinkách, prošli také Zakázaným lesem (stezka odvahy).
Akce se účastnilo 14 dospělých a přes 70 dětí - všem se nápad moc líbil. Fotogalerie k akci ZDE a časopis ZDE.
Naši školní fyzikální exkurzi jsme začali odjezdem v 7,20 z Hlavního nádraží v Ústí nad Labem. Po zhruba hodině cesty vlakem jsme ale byli překvapeni výlukou Českých drah. Přestupovali jsme z nádraží v Horní Polici na autobus typu Karosa, sloužícího už od dob komunismu. Naštěstí žádná technická porucha nenastala a pojízdná krabice nás dovezla, myslím, do České Lípy. Odtud jsme mířili opět vlakem rovnou do Liberce.
Po zastávce na WC v IQ parku následovala krátká instruktáž a my se vydali do první místnosti, kde byly převážně optické klamy – Hlava na talíři byla hlavně na focení, daleko větší zábava byla s mozaikou sirek s logem IQ parku, kde se dvě strany přetahovaly o to, kdo vytlačí zajímavější tvar. Druhou místnost jsem jen tak prolétl, protože mě čekalo zrcadlové bludiště. Po několika naraženích hlavou do zrcadel jsem nakonec našel cestu ven. Na konci byla šikmá místnost s kulečníkem bez koule a kymácející se tunel, ze kterého se mi akorát udělalo špatně.
Druhé patro bylo o poznání zajímavější. Od kruhového bludiště s kuličkou, kterou jste aspoň se dvěma pomocníky měli dostat do cíle, po výrobu co nejhezčích a nejdelších bublin. Těžké bylo zavázat botu jen pomocí kleští a vyndat ježka z klece (byl nějaký zaseklý). Vyloženě pro zábavu byl invalidní vozík a hasičská tyč. Soutěžilo se hlavně u hlavolamů, přístrojů na frekvenci (ťukání do tlačítka) a co nejrychlejší reakci (to už byla výzva).
Jestli bylo druhé patro zajímavější, tak to třetí pak bylo tím nejlepším. Morseova abeceda, zvukové pexeso, magnet, moderování počasí. Mohli jste i proběhnout na krátké dráze a zkoumat vaši reakci a rychlost. Zajímavé bylo zkreslení globus versus mapa.
Poslední patro sloužilo hlavně větším pokusům – Foukání děla na nosiče CD, fakírské lůžko plné hřebíků. Největší vyžití skýtala termokamera, kde jste mohli zkoumat neprokrvené části těla (u mě zvítězil zelený nos). Po skončení exkurze jsme měli rozchod v Babylonu, jehož součástí je IQ park, aquapark, bowling, obchody a restaurace. Je tedy opravdu obrovský. Protože bylo málo času, vyzkoušeli jsme si v ČR neznámou hru LaserGame. Sice stála celkem dost peněz, ale pro nás to byla povinnost.
Po jídle už následoval odjezd, opět s výlukou v podobě chroptějícího autobusu. Přijeli jsme do Ústí po páté hodině.
Exkurzi bych zhodnotil jako velmi úspěšnou a zábavnou, pravda, počasí se nám moc nevydařilo, ale to v komlexu Babylonu nějak nevadilo. Určitě někdy vytáhnu rodinu nebo kamarády a pojedu se do IQ parku znovu podívat.
Jan Houška, 2. C Fotogalerie k akci ZDE.
Motoráčkem z minulého století se vydalo dvacet pět kvartánů do Bořislavi (přes Úpořiny).
Po žluté TZ jsme dostali do obce Bílka, kde nám místní patriot ukázal novou kapli patrona země České sv. Václava a pak už nic nebránilo stoupat po červené k vrcholu. Cesta to byla strmá, ale příjemná i pro ty, kteří turistice opravdu neholdují.
Hromová hora nás přivítala sluníčkem a mlhou, která bohužel zabránila dalekým výhledům. Po větru či bouřce (bohudíky) ani vidu ani slechu. Zato jsme se stali terčem okřídlených mravenců, kteří zhatili nejen přednášku, ale i delší pobyt na rozhledně.
Seznámili jsme se s historií i současností meteorologických měření, snědli jsme poslední části svačiny a vydali se po modré TZ směr Velemín. Cesta dolů byla sice o hodně delší, ale jednodušší než ta nahoru. Jak jsme se blížili k civilizaci, tak se od nás vzdalovala námi pokořená hora, královna Českého Středohoří. V Chotiměři jsme nasedli do vlaku, a kdybychom nemuseli v Lovosicích přestupovat, určitě by někteří únavou usnuli.
A protože Petr s Tomášem dodali své fotografie, uvidíte, že sledovat České středohoří z výšky stojí za to ve fotogalerii ZDE.
K. Řádková, předmětová komise fyziky
Od začátku tohoto školní roku mohou žáci a vyučující využívat prostory v nově postavené budově školy.
Po dlouhých letech má škola jídelnu, dostatečně velkou tělocvičnu a menší aulu s knihovnou. Od 2. září byli žáci postupně seznamováni s novým prostředím, slavnostní otevření vyvrcholilo dne 6. září 2011.
Tento den v aule školy proběhla beseda a autorské čtení se spisovatelkou I. Březinovou - bývalou absolventkou školy, v nádherné sportovní hale se utkali ve volejbalu učitelé s žáky a v učebně výtvarné výchovy se malovalo na trička s logem školy.
Akci finančně podpořily: Jatečfond, bezpečnostní fima Roger - security a firma Provident.
Silní bez násilí a muzikál StreetlightGymnázium Jateční se v letošním roce zapojilo do mezinárodního projektu Silní bez násilí, který je zaměřen na podporu pozitivního sociálního klimatu na školách... Číst dál
Naleznete v sekci "ŽÁK a RODIČ" pod odkazem "Nabídky pro žáky"
Rozpis maturitních zkoušek 2012 je pro jednotlivé třídy vystaven na stránce MATURITNÍ ZKOUŠKA - ZDE
