Poslední úprava: Svoboda dne 10.11.2017

Exkurze Rakousko - 18.10. - 20.10. 2017

Ve dnech 18.10. - 20.10.2017 jsme se se zájemci ze třetích a čtvrtých ročníků našeho gymnázia vydali na exkurzi do Rakouska. První noc jsme strávilií v Mlýnhotelu Vílanec a ráno jsme vyjeli do Vídně. Nejprve jsme si prohlédli známý zámek Schönnbrunn nedaleko Vídně, pak jsme se přesunuli přímo do centra. Obdivovali jsme pamětihodnosti evropské metropole,  např. Chrám svatého Štěpána (Stephansdom), Hofburg, Hundertwasserhaus, budovy kulturněhistorického a přírodovědného muzea. Po příjemné společné procházce a individuální prohlídce města jsme se autobusem přesunuli do Hotelu Alf v Borovanech. Ráno jsme přejeli do Salzburgu, navštívili společně pevnost Hohensalzburg, prošli celé centrum města se zastávkou u rodného domu Mozarta, procházeli jsme se úzkými uličkami i kolem  reprezentativních paláců. Počasí bylo nádherné, výhledy na Taury a historické centrum Salzburgu nepopsatelné, nálada výborná. Exkurze se velmi vydařila.
Fotogalerie ZDE.
Mgr. Hujová


Exkurze IQ Landia Liberec - 4. květen 2016

Ve středu, již nevím, kolikátého května se naše početná skupina vydala na cestu za poznáním do prostor Liberecké IQ Landie. Po dlouhé a náročné cestě nás na místě uvítal déšť a vůz Škoda Fabia upevněný na páce před vchodem do areálu, který si i přes nepřízeň počasí někteří mí vědomostí chtiví spolužáci prostě museli zkusit zvednout.
Po uvítání od nepříliš příjemného člena místního organizačního týmu a instrukcích místního personálu co všechno smíme a nesmíme, jsme se vydali na vesmírnou projekci do planetária. Film byl promítán na strop ve tvaru kopule, na kterém by se naprosto úžasně hrály hry. Po filmu jsme se odebrali asi na hodinku a půl do části, kde nám byly předváděny různé fyzikální pokusy, které byly, světe div se, zábavné a poučné. Pak již nastalo vypuštění mne a mých spolužáků do jednotlivých oddělení za účelem vyplnění zadaných formulářů a dalším vzděláváním.
Na místě byla obrovská spousta exponátů, které by člověk na škole jen marně pohledal. Od humanoidního robota přes ohnivé tornádo až po simulátor zemětřesení. Všechny tři výše zmíněné exponáty mě osobně velice zaujali. Robot opravdu dělal, co se mu nařídilo přes ovládací desku, ale ke zklamání mne a mých spolužáků nebylo možno naprogramovat zdvihnutý prostředníček. Onen zemětřesný simulátor byl celkem fajn na cvičení balancu i při osmi stupních Richterovi stupnice, ale zažít na živo bych to nechtěl. Dále nebyla špatná věc, kterou jsem pracovně nazval komora utrpení. Důvod to má jednoduchý – v komoře byly mikrofony, které měřily sílu výkřiků lidí uvnitř. Občas byly skřeky zevnitř se ozývající opravdu hrůzostrašné. Můj osobák je 125 decibelů, což bylo v horní hranici zdejší škály.
Dále se člověk například pomocí kamery a greenscreenu mohl přenést na Měsíc, postavit dechberoucí hrad z písku, projít miniaturní zrcadlové bludiště nebo se prostě jen kochat nad tím jak vaši spolužáci na leteckém simulátoru padají jak hrušky ze stromu. (já žuchnul taky, ale to bylo určitě chybou toho stroje)
Celkově jsem exkurzi shledal úspěšnou, až na zdánlivě nekonečnou cestu…
Vilém Maruš, V6.A

Zobrazit